Exploring domestic cat welfare: Gaps, challenges, and the role of zoosemiotics in feline well-being.
This article investigates the welfare of domestic cats by adopting a zoosemiotic perspective. It gives a broad picture of animal welfare in general and contextualizes studies conducted on cats within this, revealing differences in research foci compared to dogs. However, the main focus lies on the c...
| Publicado en: | Sign Systems Studies Vol. 52; no. 1/2; pp. 185 - 208 |
|---|---|
| Autores principales: | , |
| Formato: | Artículo |
| Publicado: |
University of Tartu
2024
|
| Materias: | |
| Acceso en línea: | Ver este registro en EBSCOhost |
| Sumario: | This article investigates the welfare of domestic cats by adopting a zoosemiotic perspective. It gives a broad picture of animal welfare in general and contextualizes studies conducted on cats within this, revealing differences in research foci compared to dogs. However, the main focus lies on the complexities of human–cat relationships and societal perceptions, which belong to the realm of ethological and anthropological zoosemiotics. Thus, we emphasize the importance of an integrated approach in comprehensive welfare assessments. Key factors such as increased human–cat interaction, societal constraints, and subjective experiences emerge as significant influences on cat welfare. Collaboration between veterinarians and behaviourists is encouraged, alongside with increased education of cat caregivers. Taking this line is supported by information gathered from interviews we conducted with Czech cat behaviourists. The article suggests a paradigm shift in research methodologies, proposing the use of zoosemiotic theories to comprehend alloanimal agency in general and cats’ agency in particular to enhance their well-being. The study’s goal is to identify the existing gaps and controversies in cat welfare literature (e.g. contradictions in devising best keeping conditions, insufficient education concerning cat welfare) by analysing relevant and recent studies in this field. Additionally, we aim to improve understanding of cat welfare as a complex phenomenon, and, with the help of zoosemiotics (umwelt theory and critical anthropomorphism), promote a comprehensive approach to the welfare of household cats in human-dominated environments. Tento článek se zaměřuje na zkoumání welfare domácích koček a zahrnuje zoosémiotický přístup. Začíná nastíněním dobrých životních podmínek zvířat, následují kočičí studie, které odhalují rozdíly v pozornosti, která byla v rámci výzkumu věnována kočkám ve srovnání se psy. Hlavní důraz je však v článku kladen na složitost vztahů mezi člověkem a kočkou a s tím související společenská vnímání, což spadá do oblasti etologické a antropologické zoosémiotiky. Autoři článku zdůrazňují důležitost integrovaného přístupu při komplexním hodnocení welfare. Klíčové faktory, mezi které patří zvýšená interakce mezi člověkem a kočkou, společenská omezení a subjektivní zkušenosti, mají významný vliv na kočičí welfare. Článek upozorňuje na důležitost spolupráce mezi veterináři a kočičími behavioristy, stejně jako na nutnost rozšířit vzdělání v případě těch, kteří za kočky zodpovídají. To vše je podpořeno informacemi získanými na základě rozhovorů s českými kočičími behavioristy. Autoři článku navrhují změnu paradigmatu ve výzkumných metodologiích skrze použití zoosémiotických teorií k pochopení “alloanimal agency” obecně a konkrétně koček jako aktérů ke zlepšení welfare těchto zvířat. Cílem této studie je upozornit na existující mezery a kontroverze v literatuře ohledně kočičího welfare (například rozpory ohledně ustanovení nejlepších podmínek pro chov koček a nedostatečné vzdělání o welfare těchto zvířat) analýzou relevantních a současných studií v této oblasti. Autoři se také snaží o zlepšení porozumění kočičímu welfare jako složitému fenoménu a s pomocí zoosémiotiky (teorie umweltu a kritického antropomorfismu) chtějí podpořit komplexní přístup k welfare domácích koček žijících v prostředí ovládaném lidmi. Artiklis uuritakse kodukasside heaolu zoosemiootilisest perspektiivist. Antakse lai ülevaade loomade heaolust üldiselt ja kontekstualiseeritakse kassidega seotud uuringuid, tuues esile erinevused võrreldes koerI käsitlevate uurimustega. Peamine fookus on inimeste ja kasside suhete ning ühiskondlike arusaamade keerukustel, mis kuuluvad etoloogilise ja antropoloogilise zoosemiootika valdkonda. Seetõttu rõhutame mitmetahulise lähenemisviisi tähtsust heaolu hindamisel. Peamised tegurid, mis mõjutavad kasside heaolu, on inimeste ja kasside vaheline kommunikatsioon, ühiskondlikud piirangud ja subjektiivsed kogemused. Soovitame koostööd veterinaaride ja käitumisspetsialistide vahel, samuti tuleks enam harida kasside eest hoolitsejaid. Uurimust toetab teave, mille kogusime intervjuudest kasside käitumisspetsialistidega Tšehhi vabariigist. Artiklis soovitataksea uurimismetoodikate paradigmaatilist muutmist, pakkudes välja zoosemiootiliste teooriate kasutamise kasside agentsuse mõistmiseks, et parandada nende heaolu. Uuringu eesmärk on tuvastada olemasolevad lüngad ja vastuolud kasside heaolu puudutavas kirjanduses (nt vastuolud parimate pidamistingimuste väljatöötamisel, ebapiisav kasside heaolu puudutav haridus), analüüsides hiljutisi sellekohaseid uuringuid antud valdkonnas. Lisaks soovime parandada arusaamist kasside heaolust kui keerulisest nähtusest ning edendada zoosemiootika (omailmateooria ja kriitilise antropomorfismi) abil terviklikku lähenemist kodukasside heaolule inimmõjulistes keskkondades. |
|---|